KONTROLA A ÚDRŽBA STŘECH

Životnost střešní konstrukce a hydroizolačních materiálů se odvíjí od kvalitního provedení detailů a pravidelné údržby.Předepsanými kontrolami předejdeme rizikům se zatékáním, jež se mohou vyskytnout v průběhu užívání.

Žádná střecha není bezúdržbová. Kontrola střechy by měla probíhat minimálně jednou do roka. Doporučení odborníků je však dvakrát za rok, a to před zimou a po zimě. Dále pak po větším dešti, bouřce, krupobití nebo větru. Cykly obnovy a kontrol jsou uvedeny v ČSN 73 1901:2011.

Tabulka – Kontroly střech po zhoršených klimatických podmínkách (doporučení Hipos s.r.o.)

Tabulka – Doporučené cykly kontrol vybraných konstrukcí (ČSN 73 1901)

Tabulka – Orientační cykly údržby a obnovy vybraných konstrukcí (ČSN 73 1901)

Kontroly se zpravidla zahajují vizuální prohlídkou podstřeší, kde zjistíme, zda se v některých místech neobjevují mapy po zatékání nebo plísně. Samotná prohlídka střechy postupuje zhruba v těchto krocích:

• Prohlídka plochy střechy – čistota (zeleň, bahno, louže, větve, zbytky stavebních materiálů)
• Prohlídka vtoků, žlabů a svodů a jejich průchodnost
• Kontrola napojení krytiny na prostupující a ukončující konstrukce
• Kontrola spojů a přehybů
• Kontrola oplechování a tmelení
• Kontrola mechanického kotvení – vizuálně
• Kontrola odvětrání – funkčnost ventilátorů a hlavic
• Kontrola sněhových zachytávačů a hromosvodu

Kontrolu střechy lze dále rozdělit dle funkce střešního pláště a dle typu hydroizolační krytiny. U plochých střech se zpravidla setkáváme se dvěma typy hydroizolačních materiálů, s asfaltovými pásy a polymerními fóliemi (především PVC). U každého materiálu je nutné pamatovat si jednoduchou zásadu:

1. Na asfaltové střechy nevstupujeme, pokud to není nutné, v době, kdy teplota vzduchu překračuje 25°C. Mohlo by tak dojít k protlačení stop do asfaltové krytiny, k zatlačení ochranného posypu či vytvoření prohlubní a trhlin.

2. Na fóliové střechy nevstupujeme, pokud to není nutné, v době, kdy je na střeše sníh a námraza. Mohlo by dojít k uklouznutí a zranění.

Střešní plášť ukončený hydroizolační vrstvou bez pochůzné úpravy plní pouze základní funkci, a to ochránit podstřešní prostory před účinky klimatických podmínek. Po střeše se smí pohybovat pouze poučené osoby za účelem kontroly a údržby střešního pláště a souvisejících konstrukcí. Hydroizolační vrstvu zpravidla tvoří asfaltové pásy nebo fólie různých typů.

Nepochozí střechy
Střešní plášť ukončený hydroizolační vrstvou vez pochůzné úpravy plní pouze základní funkci, a to ochráit podstřešní prostory před účinky klimatikých podmínek. Po střeše se smí pohyovat pouze poučené osoby za účelem kontroly a údržby střešního pláště a souvisejících konstrukcí. Hydroizolační vrstvu zpravidla tvoří asfaltové pásy nebo fólie různých typů. 

Provozní střechy s neveřejným provozem
Střechy s neveřejným provozem mají základní a provozní funkci. Řadíme mezi ně např. vegetační střechy, střechy s násypem kačírku nebo střechy s technologickým zařízením. Po jejich ploše se smí pohybovat pouze poučené osoby za účelem kontroly a údržby střešního pláště, souvisejících konstrukcí případně technologie umístěné na střeše. Hydroizolační vrstvu zpravidla tvoří asfaltové pásy nebo fólie různých typů. Krytina může být také zakryta vegetačními či násypovými vrstvami.

Provozní střechy s veřejným provozem
Střechy s veřejným provozem mají základní a provozní funkci. Řadíme mezi ně např. terasy, střešní zahrady, pojížděné střechy apod. Po jejich ploše se pohybují nepoučené osoby za účelem užívání střešního pláště. Tomu je nutné přizpůsobit i kontrolu a údržbu. Hydroizolační vrstvu zpravidla tvoří asfaltové pásy nebo fólie různých typů. Krytina je často zakryta vegetačními, násypovými či pochozími vrstvami.

Tabulka – Kontroly střech dle funkce střešního pláště

V případě zjištěných poruch jako jsou trhliny, rozlepené spoje, nesoudržnost na svislých plochách apod. lze hydroizolaci ihned opravit. U asfaltových střech je oprava realizovatelná téměř vždy a během celé životnosti střechy. U hydroizolačních fólií je lépe znát přesný typ (PVC-P, TPO/FPO, EPDM, PIB, CPE), tloušťku původní fólie a zjistit, zda je oprava vůbec možná. Některé typy fólií rychleji křehnou a nelze ji pak vařit tedy bezpečně opravit.

Prohlídka následujících obrázků jasně dokazuje, jak je kontrola a údržba plochých střech důležitým prvkem k zajištění správné hydroizolační ale i estetické funkce po celou životnost střešní konstrukce.

Plechové krytiny jsou montovány od sklonu 7° a výše. Konstrukčně se tedy jedná o šikmou střechu. Kontrola a údržba plechových krytin se řídí ČSN 73 1901:2011 a klimatickými podmínkami, které na střechu působí. Probíhá tedy minimálně jednou do roka a po větším dešti, bouřce, krupobití nebo větru (viz Tab. 1 – Kontroly střech po zhoršených klimatických podmínkách). U šikmých střech je nejdůležitější prohlídka po zimě a zahrnuje tyto kroky:

• Vizuální prohlídka podstřeší
• Prohlídka plochy střechy – čistota (zeleň, větve)
• Prohlídka plochy střechy – zalomení krytiny, posuny, chybějící části, ohnuté drážky
• Kontrola spojů a přehybů – nýtování, pájení
• Vizuální kontrola připevnění (příponky, prorýsování prvků, soudržnost s podkladem, zvlnění)
• Kontrola napojení krytiny na prostupující a ukončující konstrukce (komíny, zdi, střešní okna)
• Kontrola oplechování a tmelení
• Koroze klempířských konstrukcí (výluhy z betonových a dřevěných konstrukcí, maltová koroze, bitumenová koroze, kyselé deště, zplodiny z komína) jako velmi častý nedostatek při kontrolách střech. Příklady z praxe dokazují, že klempířské konstrukce musejí být již v začátku správně navrženy a důkladně namontovány příp. chráněny před nepříznivými vlivy.
• Prohlídka žlabů, svodů a jejich průchodnost (sklony, uložení žlabů, vzdálenost svodu od fasády)
• Kontrola odvětrání – funkčnost ventilátorů a hlavic
• Kontrola sněhových zachytávačů a hromosvodu

ZÁVĚR

Ke každé střeše by měl být zpracován plán kontrol, údržby a obnovy. Tento plán by měl být vymezen v návodu na užívání střešní konstrukce. Kontrolu, údržbu a obnovu střechy může majitel provádět sám nebo si může přizvat specializovanou firmu, která zajistí rychlé a odborné provedení všech potřebných prací.

Při kontrolách střech se vždy pohybujeme po vyznačených trasách, plošinách či stupačkách v maximální vzdálenosti 1,5 m od atiky nebo volného okraje střechy. V případě nutnosti kontroly oplechování, žlabů, svodů nebo stříšek lodžií z plochy střechy je nutné použít úvaz na laně, lešení nebo jiného bezpečnostního prvku.

Ing. Michaela Benková                                                                                                                                                                                           5/2013

HIPOS s.r.o.