REVITALIZACE STŘECH PANELOVÝCH DOMŮ

Výstavba panelových domů na území České republiky sahá do počátku 40. let 20. století. Prvním odvážlivcem ve vývoji panelu byla firma Baťa, která začala v tomto období stavět dvoupodlažní domky z velkých betonových tvárnic. Cílem bylo nahradit složité a pracné zdění obvodových stěn a příček. Opravdový nárůst výstavby panelových domů ale začíná o 10 let později a trvá až do 90. let 20. století. Výhodou byla rychlá a poměrně levná výstavba pro velký počet lidí, ale s množstvím nedostatků. Největším z nich je asi nedostatečná tepelná izolace, dále pak můžeme poukázat na umakartová jádra, velkou zvukovou vodivost, používání nevyhovujících materiálů (azbest, azbestocement) aj. To vše má za následek dnešní rozsáhlé rekonstrukce a modernizace, které zcela jistě přispějí k lepšímu žití a k estetice okolí.

Revitalizace znamená obnova, dát něčemu starému nový život, nový nádech. Dnes se mnoho společností zabývá touto problematikou. Rekonstruují se zastaralá umakartová jádra, zateplují se obvodové stěny a střešní konstrukce. Společnost Hipos s.r.o. se v oblasti rekonstrukce střešních plášťů pohybuje již 19 let. Se svými bohatými zkušenostmi poskytuje služby od technického poradenství až k samotné realizaci. V následujících řádcích osvětlím revitalizaci střešních plášťů panelových domů. Proč je důležitá, jaký je postup prací a jaké materiály jsou vhodné.

Jak již bylo zmíněno, velké nedostatky jsou především v tepelné izolaci, která nebyla buď žádná, nebo jen v minimální tloušťce. Střešní pláště se prováděly jako jednoplášťové nebo dvouplášťové s větranou vzduchovou mezerou. Nepoužívaly se parotěsné zábrany a vlivem neznalosti a nedostatku materiálů tvořily hydroizolační plášť několikacentimetrové vrstvy asfaltových pásů. Do objektů zatéká z důvodu špatně provedených detailů. Skladby střešních plášťů jsou často zvlhlé a nevyhovují z hlediska bezpečnosti, ale i hygieny. V některých případech je nutná výměna VZT a komínků odvětrání kanalizace. V současnosti jsou zvýšeny požadavky na tepelnou izolaci, konstrukce střech se musí tedy zateplovat. Následně se navrhne nové hydroizolační souvrství, které vzejde z původní projektové dokumentace, vizuální prohlídky a sondy do střechy.

Standardně se postupuje následovně:

• Setkání s investorem, ujasnění požadavků na rekonstrukci

• Vizuální prohlídka střechy, fotodokumentace, zaměření objektu

• Sonda do střešního pláště pro upřesnění skladby a zjištění aktuálního stavu                     

Obr. 1 - Odkrytí izolace s ochr. nátěrem

Obr. 2 - Vrchní plášť s dřevěného bednění

Obr. 3 - Pohled dovnitř střechy

Obr. 4 - Zakrytí sondy asfalt. pásem

Na základě těchto podkladů se provede návrh nového souvrství s tepelně technickým výpočtem. Pro realizaci rekonstrukce střechy je nutné zpracovat veškeré detaily, jimiž bude zajištěno správné provedení rekonstrukce.

Typickými detaily jsou:

1. Atika – spádování zhlaví atiky, vytažení hydrozilace na zhlaví popř. stěnu atiky, zateplení zhlaví a stěn, ukončení po obvodě pomocí klempířských prvků.

Obr. 5  Spádování zhlaví atiky pomocí OSB

Obr. 6 - Ukončení hydroizolace na zhlaví atiky

Obr. 7 - Kotvení hydroizolační fólie

 2. Vpusť – napojení hydroizolace na střešní vpusť, nová střešní vpusť popř. vtoková vložka

Obr. 8 - Detail střešního vtoku

Obr. 9 - Střešní vtok Topwet

Obr. 10 - Střešní vtok po realizaci

3. VZT, odvětrání kanalizace – ukončení hydroizolace, výměna odvětrávacích hlavic

4. Stěna – napojení hydroizolace na stěnu a ukončení přítlačnou lištou.

Pro správnou funkci a prodloužení životnosti je pak nutná také pravidelná údržba. Jedná se především o čištění ploch od nánosů nečistot, zeleně a vtoků. Důležitá je také občasná kontrola těsnosti spojů.

MATERIÁL

a. Tepelná izolace
K zateplení se nejčastěji používají desky z pěnového polystyrenu nebo z minerálních vláken, záleží na požadavcích a skladbě původní střechy. Pro zateplení střechy je nutný polystyren objemově stabilizovaný, pod označením S (např. EPS 100 S). Výhodou obou těchto materiálů je jejich nízká hmotnost, nepřitěžují tak stávající konstrukce. Jsou paropropustné, tudíž se v nich při správně navržené skladbě nesráží vlhkost. Jelikož se jedná o materiály neorganického původu, nenapadají je plísně ani houby a bakterie, jsou tedy zdravotně nezávadné. Minerální vata je používána do skladeb s požadavky na požární odolnost, je nehořlavá a brání rozšíření dalšího požáru. Polystyren se pro stavební účely vyrábí samozhášivý. Desky z minerálních vláken i polystyrenu se vyrábějí v různých tloušťkách.

Při rekonstrukci střechy je někdy nutné stávající souvrství odstranit až na nosnou konstrukci a přespádovat plochu. K tomuto účelu slouží spádové klíny, výhodou je jejich rychlá montáž a vyloučení mokrého procesu jako je tomu u betonu.

Obr. 17 -  Pokládka minerální vaty

Obr. 18 - Pokládka pěnového skla

Obr. 19 - Pokládka pěnového polystyrenu

Tloušťka tepelné izolace se určí na základě tepelně technického výpočtu. Pro bezchybně navrženou skladbu se musí rovněž posoudit kondenzace vodní páry v konstrukci střechy. Tento posudek nabízí společnost Hipos s.r.o. svým klientům bezplatně.

b. Hydroizolace
Hydroizolace může být provedena klasicky z asfaltových pásů s úpravou vrchního povrchu břidličným nebo keramickým posypem, další možností jsou hydroizolační folie. V ojedinělých případech může být nový plášť vytvořen z lehké ocelové konstrukce a trapézových plechů. Realizací těchto konstrukcí se může společnost Hipos s.r.o. rovněž pochlubit.

Asfaltové pásy

Asfaltové pásy jsou vyráběny dlouhou řadu let. Pro hydroizolaci plochých střech jsou nejvíce používané modifikované asfaltové pásy (SBS, APP, ALPA). Podle nosné vložky je můžeme rozdělit na nosnou vložku ze skelných vláken, z polyesterových vláken, vložku kombinovanou a hliníkovou. Poslední uvedená se používá v souvrství pouze jako parozábrana. Pásy s vložkou ze sklených vláken jsou určeny ke kotvení, pásy s polyesterovou vložkou mají většinou předepsané plnoplošné natavení. Pásy s kombinovanou vložkou se používají pro systémy  jednovrstvé (od sklonu 3° střešní konstrukce, do sklonu 3° musí být ve skladbě vždy pásy dva) nebo mechanicky namáhané (např. stříška nad vstupem, na kterou mohou být vhazovány různé předměty z vyšších pater). Výhodou asfaltových pásů je mechanická odolnost, ve skladbách jsou vždy dva asfaltové pásy o celkové tl. 8 – 10 mm. Na horním povrchu jsou opatřeny břidličným nebo keramickým posypem, který slouží jako ochrana proti UV záření.

 Hydroizolační fólie

Mezi nejběžněji používané hydroizolační folie patří folie z měkčeného PVC, EVA (etyl-vinyl-acetát) a TPO (termoplastický polyolefín). Z nich jsou nejpoužívanější folie z měkčeného PVC vzhledem k ceně srovnatelné s asfaltovými pásy. Pozornost musíme věnovat oddělení folie od asfaltových pásů a polystyrenu – přímý kontakt s těmito materiály má za následek tuhnutí folie vlivem migrace změkčovadel do těchto materiálů. Folie je tak náchylnější k mechanickému poškození. Kontaktu zabráníme separační netkanou textilií vloženou pod folii. Výhodou hydroizolačních folií je poměrně jednoduchá montáž a snadné opracování detailů vzhledem k jejich tloušťce (převážně 1,5 mm). Folie jsou použitelné pro systémy kotvené i lepené. Pro napojení vodorovné izolace na svislou plochu se využívají systémové poplastované profily (Viplanyl), na které se folie nataví. U stěn se izolace ukončí přítlačnou lištou. I po dlouholetém užívání a působení UV záření jsou svařitelné, jejich oprava je jednoduchá.

 Životnost obou materiálů se pohybuje v řádech desítek let. Nejvíce záleží na kvalitním provedení spojů a detailů hydroizolace, správném odvodnění střechy a posléze údržbě.

Rekonstrukce střešního pláště by neměla být opomíjena. Často může být důvodem pro únik velkého množství tepla z objektu nebo naopak k přehřívání podstřeší. Stávající střešní pláště nevyhovují dnešním normovým požadavkům a je nutné je řešit komplexně od posudku přes zateplení a novou skladbu až po estetiku. Pro rekonstrukci je možné vybrat si z několika druhů materiálů včetně barvy a sladění s klempířskými prvky a odvodňovacím systémem.Zdroje: www.wikipedia.org, www.krytiny-strechy.cz, www.izolace.cz, Kutnar, Ploché střechy – skladby, detaily, 2006, Fotografie společnosti Hipos s.r.o. 

Ing. Michaela Benková                                                                                                                                                                                                     2/2013

HIPOS s.r.o.